První, druhá, třetí... pomoc

Zdraví a nemoci...to (první) mají mazlíčci rádi...
Ve zdejších končinách bych vás chtěl seznámit se základními strašáky, které na naše-vaše mazlíky mohou čekat a také jak jim případně čelit.

 

 

Zdraví a nemoci

 

Virová onemocnění

* Kočičí mor (panleukopenie)
* Kočičí rýma
* FIP (felinní infekční peritonitida) - zánět pobřišnice
* FIV (feline immunodeficiency virus) - kočičí AIDS
* FeLV (feline leukemia virus) kočičí leukémie
* Vzteklina

Kočičí mor (panleukopenie)

Jde o virové onemocnění koček zažívacího traktu, při kterém současně odumírá podstatná část bílých krvinek, a to především mladších věkových kategorií. Zdrojem viru pro kočky jsou exkrety a sekrety nemocného zvířete, které kontaminují vodu a krmení pro kočky. Nástup onemocnění u kočky je náhlý, někdy může připomínat otravu. Kočka má vždy vysoké horečky, má bolesti břicha, opakovaně zvrací a má vodnatý průjem, často doprovázený krvácením. Nepije ani nepřijímá krmivo, se ztrátou tekutin rychle nastupuje dehydratace. Zaujímá typický postoj, leží u misky s vodou nebo krmivem, hlavu má skloněnou k misce, končetiny skrčené pod tělem s lopatkami výrazně vystupujícími, opírá se o sternum a bradu. U dospělých koček při slabé infekci může někdy probíhat v mírné formě, bez výrazných klinických projevů jen jako nechutenství s děle trvajícím průjmem a skleslostí. Pokud onemocní březí kočka, dochází ke vstřebání plodů, případně jejich mumifikaci, potratu nebo porodu mrtvých plodů. Narodí-li se živá koťata, která se infikovala v děloze nebo těsně po narození, mohou přežívat, ovšem do života si nesou následky ve formě neschopnosti koordinace pohybu, případně i slepotu vzhledem k postižení mozečku. Tento stav je nevratný, nelze ovlivnit léčbou.
Inkubační doba nemoci je 2 - 10 dní. Desinfekce po nemocném zvířeti je problematická, poněvadž virus v prostředí je rezistentní proti většině desinfekčních prostředků. Doporučují se desinfekční roztoky na bázi chlóru. Také se doporučuje půlroční karanténní systém v chovu koček, kde se panleukopenie vyskytla.
Proti kočičímu moru naštěstí existuje očkování, první injekce se dává kotěti ve věku 9 týdnů a poté se ve 12 týdnu provádí přeočkování. Další očkování se provádí jednou za 2-3 roky.

Kočičí rýma

Toto virové onemocnění postihuje dýchací cesty kočky a při komplikovaném průběhu může vést až k zápalu plic. Příznaky jsou: horečky, kýchání, zánět spojivek a výtok z nosu. Virus rhinotracheitidy se šíří kapénkovou infekcí a má inkubační dobu 2-10 dnů. Také proti této nemoci existuje očkovací látka,která se často podává v kombinaci s vakcínou proti kočičímu moru. Koťata lze očkovat v 9 týdnech věku a následně ještě jednou ve 12 týdnech. Ochrana proti onemocnění je přibližne na 9-12 měsíců, doporučuje se tedy každý rok přeočkovat.

FIP (felinní infekční peritonitida) - zánět pobřišnice

FIP patří ke skupině koronavirů, která dále zahrnuje mnoho jiných druhů, většinou střevních virů, jež nezpůsobují smrt. Může se tedy stát, že při krevním testu se ukáže vysoká přítomnost koronavirů, ale kočka nemá FIP, pouze např. silný průjem. Virus se přenáší dotykem s tělními tekutinami infikované kočky, nebo přenosem z nakažené matky na plod. Pokud kotě zemře hned po narození bez zjevné příčiny, jedná se o syndrom náhlého úmrtí. Virus se usadí nejprve v lymfatickém systému, kde se množí, a přechází do vnitřních orgánů, kde způsobuje zánět a onemocnění. Obvyklým jevem jsou horečky přes 40 stupňů C. Existují dvě formy nemoci, tzv. vlhká a suchá forma. Vlhká = slovem vlhká se popisuje vnitřní situace. FIP virus způsobuje prosakování krevních tekutin a séra z krevních vlásečnic do různých orgánů, což způsobuje hromadění tekutin a záněty. Napadeny bývají játra, slezina, plíce, mozek, oči a lymfatické uzliny. Tělní dutiny jako hrudní a břišní se také plní tekutinami. Přítomnost tekutiny je většinou patrná pohledem či pohmatem. Kočka špatně dýchá, má žloutenku, je dehydrovaná a ztrácí na váze Většina koček zemře v několika týdnech na zástavu dýchání či srdeční činnosti, pokud se jí naplní plíce tekutinou, vlastně sama sebe utopí. Suchá = stejná jako vlhká forma, jen se v těle kočky nehromadí žádné tekutiny. Nemocné kočky mohou přežívat celé roky, choroba se rozvíjí pomaleji, protože záněty jsou suché. FIP je velmi těžké diagnostikovat, krevní testy se nespecializují na virus FIP, ale na celý kmen koronavirů. Lékařům často pomůže pomocný test, např. na obsah bílkovin v krevním séru, který je při FIP zvýšený. Spolehlivá diagnóza není možná bez biopsie (odebrání vzorků z tělních orgánů), někdy získáme jistotu až při autopsii (při pitvě). Existuje očkování ve formě nosních kapek, které lze užít pouze v případě, že máme absolutní jistotu, že je kočka zdravá a není ani bacilonosič.

FIV (feline immunodeficiency virus) - kočičí AIDS

Virus je znám jako kočičí AIDS, ale lidé, nakaženi virem HIV ho nemohou přenést na kočku, a naopak kočka nepřenese virus FIV na člověka.
Virus způsobuje těžkou imunitní nedostatečnost a snižuje počet bílých krvinek. Průběch lze přirovnat právě k průběhu AIDS. Některé kočky mají horečku nad 39°C, zápal plic, potíže s dýcháním, špatnou srst a jsou hubené a dehydrované. Trpí nechutenstvím, zvrací, nebo mají krev ve stolici. Všechny lymfatické žlázy jsou zvětšené. Existují však případy, kdy FIV pozitivní kočky vedou zcela normální život. Jejich obranyschopnost je snížena, nesmí být vystaveny stresu, neměly by se pohybovat mezi jinými kočkami. Diagnóza FIV se provádí krevním testem. Obvykle se provádí dva testy po sobě, aby se vyloučila možnost "falešného negativního" výsledku. Neexistuje žádná léčba této nemoci ani žádné očkování...

FeLV (feline leukemia virus) kočičí leukémie

FeLV nazývaná také jako "Kočičí leukémie" je smrtelné virové onemocnění. Jedná se o komplex několika druhů příbuzných virů. Stejně jako FIV snižuje FeLV obranyschopnost kočky.
Způsobuje různé zdravotní potíže od oslabení imunity až po rakovinu. Přenos je buď z infikované matky na plod, nebo pronikne do těla kočky fyzickým kontaktem s tělními tekutinami nakažené kočky, například tím, že nakažená kočka jí ze stejné misky, jako kočka zdravá.
Existuje několik projevů nemoci: kočka začne vykazovat známky nemoci a nakonec zemře, nebo se stává nositelem viru, což znamená, že je virem nakažena, přenáší ho na jiné kočky, ale sama nezemře. A nebo prožívá chronické záchvaty nemoci a klidu po dobu měsíců až roků, než nakonec nemoci podlehne. Kočky s tímto virem jsou těžkopádné, mají teplotu, jsou dehydrované, mají zduřelé lymfatické žlázy, trpí chudokrevností a často mají záněty průdušek nebo plic. První příznaky se mohou objevit za tři nebo dokonce až za 36 mesíců po nakažení. Kočka v konečné fázi silně hubne, zvrací a má průjmy, může dojít k rakovině lymfatických žláz nebo krve. Průběh nemoci ja dramatický a vždy končí smrti zvířete.
Proti FeLV existuje očkování, ale existuje riziko, že nemoc dostane i kočka očkovaná. Testovní se provádí z krve a seriózní chovatelé své kočky standardně testovat nechávají.

Vzteklina

Jedná se o smrtelné virové onemocnění. Přenáší se kousnutím nakaženým zvířetem, protože virus se vyskytuje ve slinách infik. zvířete. Virus proniká do celého nervového systému a cestuje jím, dokud nedosáhne mozku. Inkubační doba se pohybuje v řádu týdnů až měsíců. Typickými příznaky jsou neurologické změny, změny chování, agresivita nebo naopak přílišná přítulnost, rozšířené zornice, ochrnutá čelist se sliněním, ochrnutí nebo záškuby, po kterých nastává smrt. Vzteklinu není možné léčit, očkování existuje a je povinné.